Práce justice

Kategorie: Kauzy

Odsouzený Karel Voříšek tímto podává návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 2T 10/2011, který odůvodňuje takto:

I.

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.4.2012, č.j. 2T 10/2011-1615, jsem byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, a byl mi uložen trest odnětí svobody v trvání 6 roků. Do výkonu trestu odnětí svobody jsem nastoupil dne 18.2.2013. Na základě rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11.4.2016, sp. zn. 2Pp 16/2016, jsem byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody a dle usnesení téhož soudu ze dne 16.6.2020, č.j. 2Pp 16/2016-105, jsem se ve stanovené zkušební době osvědčil.
Podle zjištění soudu jsem se měl dopustit uvedeného zvlášť závažného zločinu tím, že jsem v Kostěnicích u Pardubic v pozici zaměstnance společnosti ALBA, spol. s r.o., původně se sídlem Dašice v Čechách, Kostěnice 140, resp. Kostěnice 91, okr. Pardubice, od 22.7.2010 se sídlem Praha 1, Politických vězňů 911, IČ: 15050483, (dále jen „ALBA“ nebo „ALBA, spol. s r.o.“), na základě předchozí vzájemné dohody s Mihalou Kinterem, nar. 2.7.1979, občanem Rumunska, proti němuž bylo vedeno samostatné trestní řízení, s dnes již odsouzeným Vladislavem Kvapilem, podnikajícím coby fyzická osoba s místem podnikání Velká Losenice 72, IČ: 67518745, s dnes již odsouzeným Jiřím Kvapilem, podnikajícím coby fyzická osoba s místem podnikání Hamry nad Sázavou 304, IČ: 68640943, a s dnes již odsouzeným Jiřím Drahým, podnikajícím coby fyzická osoba s místem podnikání Bošov 64, Miřetice, IČ: 60107693, a v době od 1.9.2009 jednatelem společnosti Vivandio, s.r.o., se sídlem Brno, Čechyňská 16, IČ: 28356446 (dále jen „VIVANDIO“), v úmyslu získat vyplacení neoprávněného nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty jsme zastírali skutečný původ kovového odpadu dodávaného do společnosti ALBA začleněním Vladislava Kvapila, Jiřího Kvapila a Jiřího Drahého jako dodavatelů do řetězce plátců daně mezi společnost ALBA a její skutečné dodavatele, osoby registrované k dani v jiném členském státě EU, abychom mohli uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu a čerpat nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty vzhledem k tomu, že společnost ALBA dále vykazovala dodání kovového odpadu do jiného členského státu EU, které je podle § 63 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeno od uplatnění daně na výstupu s nárokem na odpočet daně. V jednotlivých bodech uvedených v napadeném rozsudku jsem měl v období od 10.4.2009 do 25.2.2010 způsobit České republice zastoupené Finančním úřadem v Pardubicích škodu ve výši 19.595.180,- Kč a pokusit se způsobit škodu ve výši celkem 6.028.582,- Kč.

II.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové jsem podal odvolání, které bylo Vrchním soudem v Praze zamítnuto dne 16.11.2012, sp. zn. 3To 92/2012. Dále jsem podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, jež bylo odmítnuto usnesením ze dne 26.6.2013, č.j. 5Tdo 397/2013-44.
Již v odvolání, tak i dovolání, jsem napadal procesní vadu, kterou spatřuji v tom, že byla vedena dvě oddělená řízení, a to proti mé osobě, Jiřímu Drahému, Vladislavu Kvapilovi a Jiřímu Kvapilovi (Krajský soud v Hradci Králové, sp. zn. 2T 10/2011), a proti osobám Mihaly Kinterovi a Soběslavu Kolářovi (Krajský soud v Hradci Králové, sp. zn. 4T 12/2012), byť se jednalo o stejný skutek, což dle mého názoru vedlo k neúplným skutkovým zjištěním.
Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 16.11.2012, sp. zn. 3To 92/2012, na straně 16 uvedl, že zásadním pro posouzení mé trestní odpovědnosti je, zda jsem byl obětí podvodného jednání pánů Koláře, Sase, bratrů Kvapilů a pana Drahého nebo jsem to byl právě já, kdo společně s osobou Mihaly Kinterem a dalšími osobami celou transakci organizoval za účelem způsobení škodné události na dani z přidané hodnoty. Odvolací soud se pak na základě důkazů, v té době jemu známých, přiklonil k závěru soudu I. stupně a uznal mě vinným.
Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění rozsudku č.j. 2T 10/2011-1615 ze dne 4.4.2012 na straně 32 přijal, dle mého názoru nesprávný, závěr, že pro společnost ALBA, spol. s r.o. byla dána značná motivace pro zisk výplaty nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, který také byl správcem daně ve většině případů vyplacen. Dále je na straně 35 uvedeno, že jsem to byl právě já, kdo jednal s úmyslem obohatit se na úkor českého státu a byl jsem to já, kdo veškerou činnost plánoval, organizoval a udílel pokyny k její realizaci, když zbývající obžalovaní pouze vystavovali a podepisovali účetní a daňové doklady, aniž by na této činnosti nějakým rozsáhlým způsobem profitovali.
Tyto závěry Krajského soudu v Hradci Králové v trestní věci sp. zn. 2T 10/2011 (Voříšek, Drahý, bratři Kvapilové) jsou v zásadním rozporu se závěry Vrchního soudu v Praze ze dne 30.1.2015, sp. zn. 3To 25/2014, jež rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 4T 12/2012-1343, ze dne 25.10.2013, (Kinter, Kolář), zejména na straně 9, kde Vrchní soud v Praze uvedl, že nalézací soud provedeným dokazováním prokázal, že peníze, které odsouzení (jde o odsouzené v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové sp. zn. 2T 10/2011 – tj. Jiří Drahý, Vladislav Kvapil a Jiří Kvapil) obdrželi na své účty, předávali buď přímo, nebo prostřednictvím Soběslava Koláře právě obžalovanému Mihaly Kinterovi, který byl příjemcem těchto částek, včetně DPH, které vyúčtovali bratři Kvapilové a Jiří Drahý společnosti ALBA, spol. s r.o. v jimi vystavených fakturách. Je třeba zdůraznit, že tento závěr Vrchního soudu v Praze byl přijat v samostatně vedeném trestním řízení, ve kterém jsem nebyl účastníkem a nemohl jsem tedy uplatňovat žádná práva. Krajský soud v mé trestní věci vydal rozsudek dne 4.4.2012 a odvolací soud rozhodl dne 16.11.2012, avšak krajský soud ve věci Kintera a Koláře rozhodoval až dne 25.10.2013, kdy jsem byl již od 18.2.2013 ve výkonu trestu odnětí svobody, a odvolací soud dokonce až dne 30.1.2015.
Fakt, že s finančními prostředky, které měly být jako DPH odvedeny státu, jsem nedisponoval já, ale právě pánové Drahý a bratři Kvapilové, vyplývá mimo jiné přímo z výslechu svědka Jiřího Drahého ze dne 5.3.2012 v kauze obviněného Mihaly Kintera, Soběslava Koláře, č.j. OKFK-276-40/TČ-2011-200261: „Pokud jsem dotazován na převod částky 51.300,- EUR z účtu Vivandio na účet VITA ENERGY s.r.o., uvádím, že to byla poslední faktura z ALBA s.r.o. a to mě Kolář odvezl do Jihlavy do banky a tam mi dal kartičku s číslem účtu, taky to bylo ČSOB, kam jsem měl ty peníze poslat. Byl tam ještě nějaký jeho kamarád, jmenoval se Malina, jel prostě s námi, cestou nic neříkal.“ K tomu dodávám, že ve společnosti ENERGY VITA s.r.o., IČ: 25934082, byl jednatelem od roku 2004 do 1.12.2010 pan Vladimír Malina, nar. 6.8.1966, Raná 22, PSČ 53972.
Ze závěrů nalézacího a odvolacího soudu ve věci odsouzených Kintera a Koláře (KS HK sp. zn. 4T 12/2012, VS sp. zn. 3To 25/2014), které vychází z důkazů provedených v tomto řízení, přičemž skutečnosti v něm zjištěné a důkazy v něm provedené označuji jako nové pro soud rozhodující o mé vině ve smyslu § 278 tr. řádu, je nepochybné, že finanční prospěch v této trestní činnosti měl Mihala Kinter a spol., kteří obdrželi finanční prostředky, vč. DPH. Ani v řízení proti mé osobě, ani v řízení proti Kinterovi a Kolářovi nebylo prokázáno, že bych od těchto či jiných osob obdržel jakékoliv finanční prostředky. A ani to být prokázáno nemohlo, neboť jsem od těchto osob žádné finanční prostředky nikdy nepřevzal. Ač jsem tuto skutečnost před nadepsanými soudy opakovaně deklaroval, tak na ni nebylo reflektováno. Jestliže jsem z těchto obchodů nijak neprofitoval, tak zde absentuje důvod, motiv, proč bych se na této trestné činnosti vůbec podílel. Tato skutečnost je zásadní právě pro posouzení mé viny, neboť jsem trestnou činnost neorganizoval, neřídil a nikterak se na ní vědomě nepodílel, právě naopak jsem obětí podvodného jednání Kintera, Sase a spol.

III.

V rozsudku mé trestní věci, tedy v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 2T 10/2011-1615, soud na několika místech pouze dovozuje, že jsem uzavřel dohodu o trestné činnosti s Mihalou Kinterem. Tato dohoda nikdy uzavřena nebyla, proto ani nemohla být prokázána žádným přímým důkazem. Soud ji pouze dovozoval, a dodávám, že naprosto nesprávně. Přestože jsem toto namítal a opětovně jsem navrhoval výslech Mihaly Kintera, tak výslech této osoby nebyl v mé trestní věci nikdy proveden. V této souvislosti tedy odkazuji na důkazy provedené v řízení vedeném před Krajský soudem v Hradci Králové ve věci proti odsouzeným Kinterovi a Kolářovi (sp. zn. 4T 12/2012), zejména pak prohlášení pana Mihaly Kintera, nar. 2.7.1979, bytem Oradea, str. Traean – Grozavescu 8 pb 78, učiněné za přítomnosti zvoleného obhájce pana Martina Hádka dne 3.7.2012, tj. v době po mém odsouzení Krajským soudem v Hradci Králové dne 4.4.2012), z něhož vyplývá:
a) Kinter zná Koláře od roku 2009 a seznámil je Sas;
b) Kolář nabídl Kinterovi, že od něj bude vykupovat kovošrot, přičemž mu řekl, že mu bude platit na místě; Kinter s tím souhlasil;
c) Kinter dodával zboží a Kolář po něm nevyžadoval doklady k dodávanému zboží a ani nevystavoval Kinterovi doklady k peněžním částkám, které od něj dostával;
d) Kinter prostřednictvím Sase přijímal od Koláře pokyny ohledně lokalit, kde mělo být vyloženo zboží;
e) Kolář platil Kinterovi v hotovosti, aniž by byly vystavovány doklady od Koláře;
f) Kinter zná Karla Voříška a spol. ALBA, spol. s r.o., neboť od nich odkoupil jeden lis pro balení železa;
g) Kinter jednal s Karlem Voříškem o dodávání nekovových odpadů do spol. ALBA, spol. s r.o., ale zboží nedodával, protože byl fyzická osoba a pan Voříšek od něj, jako od fyzické osoby nakupovat nechtěl;
h) Kinter do spol. ALBA, spol. s r.o. nic nedodával, dodával pouze panu Kolářovi;
i) Kinter neposkytoval Kolářovi žádnou odměnu, protože Kinter mu dodával zboží a Kolář mu platil za toto zboží; peníze dostával jménem Koláře od různých osob, které Kinter neznal a dostával je na různých místech, na které byl nasměrován telefonicky Sasem.
Ve sdělení FÚ v Hlinsku, č.j. 19893/12/235930607175, ze dne 3.4.2012, je uvedeno: „Jiří Drahý byl dodavatelem kovového odpadu společnosti ALBA s.r.o., se sídlem Praha, DIČ: CZ15050483, společnosti Galmet trade spol. s r.o., Březové Hory, DIČ: CZ27432599, a Václavu Sudovi, Vochov, DIČ: CZ6103020165.“ Z této skutečnosti je patrné další nesprávné skutkové zjištění Krajského soudu v Hradci Králové, uvedené na straně 33 rozsudku, č.j. 2T 10/2011-1615: „Předchozí dohodu mezi osobou Mihaly Kinter a společností ALBA s.r.o. zastoupenou obžalovaným lze dovodit také z té skutečnosti, že Mihaly Kinter nedodával kovový odpad do žádné jiné společnosti, ač tak mohl učinit, když z provedeného dokazování vyplynulo, že na trhu je konkurence, avšak ceny jsou vesměs obdobné. Volba odběratele tedy nebyla na vůli „prodávajících“ – obžalovaných Kvapilových, obžalovaného Drahého – nýbrž odběratel byl dopředu dán a musela tedy být dohoda přetrvávající po celou dobu páchání trestné činnosti.“
Z uvedené výpovědi Mihaly Kintera vyplývá, že spolupráce na dovozu kovového odpadu vznikla mezi osobami Kinter, Sas a Kolář, nikoli s mou osobou. Tato skupina pak dovezený odpad neprodávala pouze ve společnosti ALBA, spol. s r.o., ale i v jiných společnostech.
Podstata trestné činnosti nespočívala v tom, že by ALBA, spol. s r.o. uplatňovala neoprávněný odpočet DPH, protože ALBA, spol. s r.o. DPH dodavateli řádně uhradila, tudíž byla oprávněna odpočet uskutečnit. Pro společnost to byl běžný obchod, kde DPH v podstatě nehraje roli, neboť je 0,- Kč, a zboží následně prodávala s marží. Podstata trestné činnosti skupiny Kinter a spol. spočívala v tom, že dodavatelé bratři Kvapilové a Drahý neodvedli DPH a předali veškeré peníze Kinterovi a Sasovi, který paradoxně nebyl ani trestně stíhán. Ale jak si plní daňové povinnosti dodavatel, nemůže odběratel jakkoliv ovlivnit. Stejně tak jsem nemohl já ovlivnit, že Vladislav Kvapil, Jiří Kvapil a Jiří Drahý neodvedli DPH a kupní cenu obdrženou za dodání kovového odpadu od ALBA, spol. s r.o. předávali Kintertovi a Sasovi.

IV.

V důsledku již zmíněných vad, kdy byla vedena dvě oddělená řízení a současně nebyl vyslechnut klíčový svědek, údajný spolupachatel, tak došlo k tomu, že se zcela vytratila shora uvedená podstata trestné činnosti, která s mou osobou není spojená. Přestože jsem od počátku tvrdil, že jsem s Mihalou Kinterem žádnou dohodu neuzavřel a že jsem na trestné činnosti nikterak neprofitoval, a tudíž jsem jí logicky ani nepáchal, tak moji argumentaci soudy neakceptovaly. Vzhledem k tomu, že se stále cítím nevinný a uložený trest tak považuji za nespravedlivý, předkládám soudu nové skutečnosti a důkazy, které dle mého názoru prokazují má tvrzení a mou nevinu.
Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku jsem nalezl insolvenční návrh dlužnický na prohlášení nepatrného konkurzu podaný dne 9.3.2015 panem Soběslavem Kolářem, r.č. 751121/2984, bytem Rohozná 62, 539 01 Trhová Kamenice, kde na stránce 2 shora uvedeného dokumentu pan Soběslav Kolář prohlašuje: „V roce 2008 až 2009 mě navštívil pan Štefan Constantin Sas (Rumun), pana Sase jsem znal od roku 2007, on skupoval různé stroje a auta, které vyvážel do Rumunska. V roce 2008 jsem mu vyhověl a několikrát jsem převzal pro něho od různých lidí peníze, které jsem mu všechny předal, bohužel to byla vypočítavost pana Sase, který ze mě udělal podvodníka na krácení DPH, za což mne v roce 2014 odsoudili k pětileté podmínce.“
Na základě shora citovaného návrhu jsem oslovil Soběslava Koláře, zda by mi k uvedené trestné činnosti nesdělil podrobnosti. Tyto jsou sepsány v prohlášení Soběslava Koláře učiněného ve formě notářského zápisu dne 23.9.2020 JUDr. Monikou Čírtkovou, notářkou v Pardubicích, pod č.j. NZ 417/2020, které obsahuje nové skutečnosti, které soud v trestní věci vedené proti mé osobě neznal, přičemž tyto skutečnosti samy o sobě, nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve, a to jak v trestní věci vedené proti mé osobě nebo v trestní věci vedené proti odsouzeným Kinterovi a Kolářovi, zásadně ovlivňují závěr o mé vině.
A.
V prohlášení Soběslav Kolář mimo jiné uvedl, že mne v podstatě nezná, osobně by mne nejspíš nepoznal. Celou trestnou činnost organizovali Rumuni, tj. Kinter se Sasem, kteří na tom zbohatli. Sas tvrdil, že trestnou činnost dotují z DPH, kdy nakoupili dražší materiál, aby ho prodali za méně, toto vymysleli Kinter se Sasem. Sas celou trestnou činnost organizoval v České republice. Na policii poté Sas tvrdil, že si ho Kinter našel jako překladatele, ale toto se nezakládá na pravdě. Kamiony s kovošrotem do ALBY skutečně jezdily, materiál se tam skutečně vyložil, zvážil, pak se domluvila cena a vystavila faktura. Dle názoru Koláře si Kinter se Sasem vyhledávali lidi, kteří platí a společnost ALBA byla náhodná oběť.
Obsah tohoto vyjádření je v rozporu se závěrem Vrchního soudu v mé trestní věci, tj. sp. zn. 3To 92/2012, který je citován na str. 14, poslední odstavec: „Napadený rozsudek, tak jako obžaloba, pak stojí na tom, že došlo k domluvě několika osob s cílem daň z přidané hodnoty, fakturovanou v ceně dodávky a i skutečně zaplacenou na domluvený účet, státu za použití dalších fingovaných dokladů neodvést, zatímco ALBA spol. s r.o. za kterou jednal obžalovaný Voříšek, bude tuto daň, kterou stát nikdy do státního rozpočtu neobdržel, požadovat od něho vrátit ve formě nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty s ohledem na to, že v daňových řízeních vykazoval prodej kovového odpadu do zahraničí, tedy bez povinnosti odvést daň z přidané hodnoty. Není tedy rozhodné, zda obžalovaný Voříšek v ceně za nakoupený kovový odpad daň z přidaného hodnoty uhradil, ale to, že jednal s vědomím, že s touto částkou bude takto naloženo a že bude použita ke zcela jinému účelu. S ohledem na jeho jednání a záměr, včetně způsobení škody na dani, když tato zjištění jsou zásadní pro posouzení jeho trestní odpovědnosti, není potom rozhodné, že v rámci dokazování nebyla zjištěna konkrétní částka, kterou se případně podílel na vzniklém profitu. Bylo by však zřejmě nelogické, aby tato dohoda mu neměla žádné výhody přinést, aby se na tomto jednání dalších zúčastněných osob bez očekávání výhod podílel, vystavoval se tak riziku odhalení a konečně i možnosti trestního postihu.“
Z uvedeného vyplývá několik nesprávných závěrů soudu, které jsou v rozporu s vyjádřením Soběslava Koláře, které předkládáme:
a) soud přijal závěr, že existovala dohoda zúčastněných osob o trestné činnosti. Existence takovéto dohody nebyla nikdy prokázána přímým důkazem, soud ji pouze dovozoval, ač jsem toto opakovaně namítal. Z vyjádření vyplývá, že „ALBA spol. s r.o. byla pouze náhodná oběť“. Dohoda o trestné činnosti byla mezi pány Kinterem a Sasem a spol., ale nikoli se mnou. A fakt, že tato skupina jezdila prodávat zboží i do jiných kovošrotů, tedy i k jiným náhodným obětem, vyplývá z předloženého sdělení FÚ v Hlinsku, č.j. 19893/12/235930607175, ze dne 3.4.2012, kde je uvedeno: „Jiří Drahý byl dodavatelem kovového odpadu společnosti ALBA s.r.o., se sídlem Praha, DIČ: CZ15050483, společnosti Galmet trade spol. s r.o., Březové Hory, DIČ: CZ27432599, a Václavu Sudovi, Vochov, DIČ: CZ6103020165.“
b) soud dále přijal nesprávný závěr, že jsem jednal s vědomím, že dodavatelé zboží společnosti ALBA, spol. s r.o., tj. Drahý a bratři Kvapilové, daň z přidané hodnoty neodvedou, ovšem jaké úvahy k tomuto závěru soud vedly, to v rozhodnutí nenalezneme. Nicméně vyjádření Soběslava Koláře toto zcela vylučuje. Logicky se pachatelé nebudou svěřovat „náhodné oběti“ o trestné činnosti. Důvodem, proč si vytipovali Kinter se Sasem společnost ALBA, spol. s r.o. byla její dobrá platební morálka, kdy ta byla nastavena systémově, tedy platilo se ve splatnosti všem dodavatelům. Navíc platby nebyly v mé kompetenci, já jsem nebyl finanční ředitel ani statutární orgán, v mé kompetenci byl obchod. A pokud mně je vyčítána nějaká dohoda, tak to byla pouze dohoda v případě, kdy dodavatelé Drahý a bratři Kvapilové se dostavili do naší provozovny se zbožím, zkontroloval jsem kvalitu zboží, podle této jsem nabídl cenu, a když byla akceptována, tak jsem převzal zboží, stejně tak tomu bylo u mnoha jiných dodavatelů.
c) soud také zmiňuje, že byly použity fiktivní doklady, v čem je spatřována ta fiktivnost? Soběslav Kolář v prohlášení uvedl, že již vyšetřovatel Vícha měl toto podezření, ale on mu vždy tvrdil, že kamiony s kovošrotem do společnosti ALBA, spol. s r.o. skutečně jezdily, materiál se tam skutečně vyložil, zvážil, pak se domluvila cena a vystavila faktura.
d) zásadní omyl soudu je v momentu, kde vznikla škoda státu, a v prospěchu mém či společnosti ALBA, spol. s r.o. V uvedeném rozhodnutí Vrchního soudu je uvedeno: „…ALBA spol. s r.o. za kterou jednal obžalovaný Voříšek, bude tuto daň, kterou stát nikdy do státního rozpočtu neobdržel, požadovat od něho vrátit ve formě nadměrného odpočtu daně hodnoty s ohledem na to, že v daňových řízeních vykazoval prodej kovového odpadu do zahraničí, tedy bez povinnosti odvést daň z přidané hodnoty.“ Tento závěr či nepochopení principu DPH a související odpovědnosti se pokusil objasnit znalecký posudek zpracovaný BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o., který jsem předložil v rámci odvolacího řízení. K neuhrazení DPH došlo na straně dodavatelů Drahého a bratrů Kvapilů, společnost ALBA, spol. s r.o. uhradila kupní cenu za dodané zboží, a to včetně DPH. A jestliže ALBA, spol. s r.o. DPH uhradila, tak byla oprávněna v souladu s platnou legislativou uplatnit nadměrný odpočet při vývozu zboží. K tomu je třeba zdůraznit již zmíněné, že hrazení DPH, její placení či uplatňování nadměrných odpočtů či zpracování daňových přiznání nebylo v mé kompetenci, nýbrž v kompetenci finančního ředitele Jiřího Hovorky, nebyl jsem ve společnosti ani statutárním orgánem.
Závěrem pak lze k logickému argumentu Vrchního soudu: „Bylo by však zřejmě nelogické, aby tato dohoda mu neměla žádné výhody přinést, aby se na tomto jednání dalších zúčastněných osob bez očekávání výhod podílel, vystavoval se tak riziku odhalení a konečně i možnosti trestního postihu.“, dodat, že pokud jsem z uvedeného neměl žádné výhody, tak z toho vyplývá, že jsem žádnou dohodu o trestné činnosti s nikým neuzavřel, nevěděl jsem, že skupina Kinter, Sas a spol. nezaplatí státu DPH, což nyní potvrzuje i ve svém vyjádření Soběslav Kolář, protože jak uvedl, ALBA byla „pouze náhodná oběť“.
B.
V prohlášení Soběslav Kolář dále uvedl, že Constantin Sas za ním přišel, jestli by mu nepůjčil peníze. Půjčil si od něj už několikrát a vždycky je vrátil, ale tentokrát chtěl půjčit velkou sumu peněz, asi 1.500.000,- Kč. Řekl mu: „Jak to otočíme, hned Ti je vrátíme.“ Měl to na nákup nějakého železa. Soběslav Kolář si vzal půjčku v eurech u ČSOB, aby mu peníze mohl půjčit.
Nejvyšší soud ve svém usnesení, č.j. 5Tdo 397/2013-44, uvedl na straně 5, že smyslem mého jednání bylo obohatit sebe, resp. společnost ALBA spol. s r.o., získáním nadměrného odpočtu DPH na výstupu od státu, kterému nebyla příslušná částka odpovídající dani na výstupu zaplacena. O tom jsem dle názoru soudu věděl, neboť mi byly známy zásadní okolnosti pohybu peněz, které jménem společnosti zasílal spoluobviněným rovněž s vědomím, že teprve jimi bude skutečně zaplacena cena skutečnému dodavateli kovového odpadu. Soud tak naznačuje, že jsem financoval nákup zboží našich dodavatelů. Společnost ALBA, spol. s r.o. platila zpravidla do 5 dnů, ale vždy až po dodání zboží, což vyplývá z účetních dokumentů, které jsou součástí spisu. K tomu je nutné zohlednit naprosto novou skutečnost, která vyplývá z vyjádření Soběslava Koláře, že na uvedené obchody měla skupina Kinter, Sas a spol. finanční prostředky získané půjčkou od ČSOB.
V souvislosti s výše uvedeným je pak závěr Nejvyššího soudu nesprávný. ALBA, spol. s r.o. platila vždy po dodání zboží a z vyjádření Soběslava Koláře jednoznačně vyplývá, že k nákupu zboží používali finanční prostředky získané půjčkou z ČSOB, nákup zboží nebyl vázán na úhradu zboží ze společnosti ALBA, spol. s r.o.

C.
K otázce výnosu z trestné činnosti a kdo z ní měl skutečný prospěch Soběslav Kolář řekl, že na tom zbohatli Rumuni, tj. Kinter se Sasem, a že v tom byly obrovské sumy peněz. Drahý a Kvapilové inkasovali výnos z trestné činnosti, aby změnili svou výpověď dle instrukcí Sase a Kintera. To bylo patrné, neboť Drahý měl novou fasádu na domě a koupil si auto. Od Kintera nebo Sase dostal peníze na advokáta. Kvapilové dostali menší částky, nejvíce inkasoval Drahý.
Jak jsem již uvedl v čl. II. tohoto návrhu, Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění mého rozsudku č.j. 2T 10/2011-1615 ze dne 4.4.2012 na straně 32 přijal závěr, že pro společnost ALBA, spol. s r.o. byla dána značná motivace pro zisk výplaty nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, který také byl správcem daně ve většině případů vyplacen. Toto je nelogické už s ohledem na to, že ALBA, spol. s r.o. uhradila kupní cenu, včetně DPH, takže byla oprávněna nárokovat nadměrný odpočet, a současně jsou uvedené závěry o motivaci společnosti ALBA, spol. s r.o. v rozporu se závěry Vrchního soudu v Praze (sp. zn. 3To 25/2014), jež rozhodoval o odvolání ve věci Kinter, Kolář (č.j. 4T 12/2012-1343). Na straně 9 Vrchní soud v Praze uvedl, že nalézací soud provedeným dokazováním prokázal, že peníze, které Jiří Drahý, Vladislav Kvapil a Jiří Kvapil obdrželi na své účty, předávali buď přímo, nebo prostřednictvím Soběslava Koláře právě obžalovanému Mihaly Kinterovi, který byl příjemcem těchto částek, včetně DPH, které vyúčtovali bratři Kvapilové a Jiří Drahý společnosti ALBA, spol. s r.o. v jimi vystavených fakturách.
Vyjádření Soběslava Koláře tak naprosto koresponduje se závěry Vrchního soudu v Praze v trestní věci Kintera a Koláře (sp. zn. 3To 25/2014), ovšem v tomto řízení jsem nebyl účastníkem, nemohl jsem tak uplatňovat svá práva. Právě prokázání faktu, kdo obdržel vlastní výnos z trestné činnosti je zásadní pro objektivní posouzení motivu, viny a účasti mé osoby na dohodě o trestné činnosti, o níž jsem neměl ani tušení, ale která mi je k tíži přisuzována v odůvodněních napadených rozsudků.
Dle sdělení Soběslava Koláře je změna výpovědí bratrů Kvapilů a Drahého patrná porovnáním jejich výpovědí, které učinili před finančním úřadem, jež jsou součástí spisového materiálu sp. zn. 4T 12/2012 (obž. Kinter, Kolář), kde popisují obchody naprosto reálně, s následnými výpověďmi v trestním řízení. V okamžiku, kdy si uvědomili nebezpečí trestního postihu, tak začali měnit své výpovědi a snažili se zbavit své odpovědnosti. Orgány činné v trestním řízení na základě těchto nepřesných či lživých výpovědí dovozovaly nesprávné závěry. Nepochopitelně pak nebylo zahájeno trestní stíhaní proti Constantinu Sasovi a naopak mé osobě byla přisuzována role organizátora celé trestné činnosti, přitom jsem o trestné činnosti skupiny Kinter, Sas a spol. neměl ani tušení. Ve společnosti ALBA, spol. s r.o. jsem byl zaměstnancem zodpovědným za obchodní činnost, ale nebyl jsem pochopitelně u všech obchodů, nebyl jsem tak ani u všech dodávek zmíněné skupiny, bylo to spíše naopak, byl jsem přítomen náhodně, sporadicky. O to více mě pak překvapily chyby a nepřesnosti, které se nesly celým řízením. Několikrát jsem byl nesprávně označen za statutární orgán společnosti ALBA, spol. s r.o., a to dokonce i v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2014, čj. 3To 16/2014, na str. 5, kdy rozhodoval o stížnosti proti zabrání finančních prostředků na účtu společnosti Alba Waste, a.s. Nutno dodat, že toto nebyla jediná vada tohoto usnesení, bylo zde i uvedeno, že Mihaly Kinter je již pravomocně odsouzen za tuto trestnou činnost, avšak vrchní soud o jeho odvolání rozhodoval až dne 30.1.2015.

V.

Z uvedených skutečností vyplývá, že nalézací soud v trestní věci vedené proti mé osobě rozhodoval bez znalosti těchto skutečností a na základě důkazů soudu neznámých, přičemž tyto skutečnosti samy o sobě, nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve, značně ovlivňují závěr o mé vině.
Je tedy zřejmé, že v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, sp. zn. 2T 10/2011, vyšly najevo nové skutečnosti a důkazy soudu dříve neznámé ve smyslu ust. § 278 odst. 1 tr. řádu, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o mé vině.
Tímto odůvodňuji tento návrh na povolení obnovy řízení, odkazuji na spisový materiál Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 4T 12/2012 a konkrétně navrhuji provedení výslechu osob Mihaly Kintera, nar. 2.7.1979, bytem Oradea, str. Traean – Grozavescu 8 pb 78, a Vladimíra Maliny, nar. 6.8.1966, Raná 22, 539 72, které nebyly v mém řízení, tedy v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, sp. zn. 2T 10/2011, vůbec provedeny. A dále navrhuji provedení výslechu osob Soběslava Koláře, nar. 21.11.1975, bytem Raisovo nám. 4, 539 52 Trhová Kamenice, a Stefana Constantina Sase, nar. 30.7.1978, bytem Kouty 66, Hlinsko.
Vzhledem k uvedenému tedy navrhuji, aby Krajským soudem v Hradci Králové poté, co ve veřejném zasedání vyslechne jako svědky Mihaly Kintera, Vladimíra Malinu, Soběslava Koláře, Stefana Constantina Sase, a opatří spis Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 4T 12/2012, povolil obnovu řízení, které skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem tohoto soudu ze dne 4.4.2012, č.j. 2T 10/2011-1615, a v důsledku toho, aby pak zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině a trestu.
Karel VOŘÍŠEK
Přílohy:
č. 1 rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.4.2012, č.j. 2T 10/2011-1615;
č. 2 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.11.2012, sp. zn. 3To 92/2012;
č. 3 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2013, č.j. 5Tdo 397/2013-44;
č. 4 usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16.6.2020, č.j. 2Pp 16/2016-105;
č. 5 rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.10.2013, č.j. 4T 12/2012-1343;
č. 6 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.1.2015, sp. zn. 3To 25/2014;
č. 7 protokol o výslechu svědka Jiřího Drahého ze dne 5.3.2012, č.j. OKFK-276-40/TČ-2011-200261, (č.l. 372-376, sp. zn. 4T 12/2012;
č. 8 insolvenční návrh dlužnický na prohlášení nepatrného konkurzu podaný dne 9.3.2015 Soběslavem Kolářem;
č. 9 prohlášení pana Mihaly Kintera ze dne 3.7.2012, (č.l. 229-232, sp. zn. 4T 12/2012);
č. 10 sdělení FÚ v Hlinsku ze dne 3.4.2012, č.j. 19893/12/235930607175, (č.l. 126-127, přílohy spisu sp. zn. 4T 12/2012 označené jako „Zvláštní svazek č. I.“);
č. 11 prohlášení Soběslava Koláře ze dne 23.9.2020, NZ 417/2020,
č. 12 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.12.2014, čj. 3To 16/2014.

Sdílej

POŽADUJEME PRÁVO A SPRAVEDLNOST NÁPRAVU STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ ODVOLÁNÍ NSZ PAVLA ZEMANA

Sdílejte tento příspěvek s vašimi přáteli. #ManifestIAV